Anotace: stres

Musím se přiznat Smrti,
mám z tebe hrozný strach.
Snad že už neuslyší moje uši
tóny příjemných melodií,
že voňavé květy na lukách,
oči už více neuvidí,
že tělo mé obrátí se v prach.
Kam poděje se duše až budu tvá?
Tvoje náruč bude jistě mrazivá
a já mám ráda žhavá obětí!
I světlo, slunce, vše , co zahřívá,
co mysl rozveselí a co nebolí.

Prosím, zbav mě alespoň bázně
z dlouhého umírání.
Až dostaneš Boží požehnání,
buď rychlá a udeř s kosou rázně.

Publikoval(a): donne, 20.5.2019