Anotace: deset let života na horách

V kraji modrého vzpomínání,
kde skáčou zlaté gazely
po knize lesů, vod a strání,
je vrch. Pod ním jsme bydleli.

Ten kopec ani nemá jméno.
Jde se tam úzkou pěšinou
natřenou sluncem nazeleno.
Turisti se tam nešinou.

Nalevo les, napravo skály,
pod nimi roste kapradí.
Nad údolím se mlha válí,
v létě tam koušou ovádi

a pod balvany v mokrém mechu,
kde sluneční svit nemá moc,
kradou se tiše do pelechu
lišky, co dávaj dobrou noc.

Mlha usedá na vzpomínky,
mlha deseti podzimů.
Ta stírá kraji s tváře šminky,
děravou vlečku nosí mu

po lesních cestách, po jehličí.
Do dálky mizí bílý stín;
to na šimlovi s petrklíči
do snu odjíždí Harlekýn.

Publikoval(a): Jikra, 13.5.2019