Anotace: ---

Už je to pěkná řádka let
co dosahoval parapet
do výšky mojí dětské brady.
Tenkrát, to sestře bylo pět,
začínali jsme rozumět
a vybrali si svoje kamarády.

Myšlenky k nám šly z Východu.
Řekli, že máme výhodu
že bratr náš se s námi o ně dělí.
A tak jsme měli zářný vzor,
svazačky sedly na traktor
a rozoraly meze o neděli.

A nám to tehdy bylo fuk.
Žvanil kdejaký mameluk.
Měli jsme svoje priority.
Pěstovali jsme kouření
přes časté břicha bolení,
sklon k pití u nás byl, byť skrytý.

No a tak tedy běžel čas
a zářný vzor je tady zas,
jen myšlenky teď dodává nám Západ.
A novodobí svazáci,
co nejsou zrovna na práci,
nás učí, jak ten Západ správně chápat.

Přibylo zase žvanilů,
co tlačí silně na pilu,
ve jménu svatého rozhořčení
snaží se kázat morálku
z otráveného pohárku,
když není podle jejich přesvědčení.

Tak za tu dlouhou řádku let
parapet je zas na dohled
a svého druhu je to pěkná psina.
Díváš se na to s nadhledem,
vždyť stejně s tím nic nesvedem.
Radši si dáme ještě láhev vína.

Publikoval(a): Jikra, 5.5.2019