Anotace: ---

Každý si nese ten svůj kříž,
ať věříš nebo nevěříš.
Nemůžeš unést všechnu tíhu světa.
Život nás občas fackuje,
ale naděje, ta tu je,
třeba máš ještě svoje právo veta.

Jak odbíjej ti hodiny,
smuteční kvádro ve skříni,
co nevšim sis ho patrně už léta,
začne se tvářit dychtivě
(jak domníváš se při pivě)
a zdá se ti, že pšenice mu vzkvétá.

A vlivem téhle deprese
človíček někdy třese se
a s nostalgií myslí na své mládí.
Tak ještě rundu dokola
než si nás smrtka zavolá.
Vždyť další láhev sektu už se chladí.

Publikoval(a): Jikra, 4.5.2019