Anotace: ….věnováno…..

…je to moje smutno
ukryté v mém prostoru
ve stínu mlčení
v záhybech prožitků
které zmizely v nenávratnu
…je to moje bolest
to mučívé sevření
za hrudní kostí
daleko od radosti
a slavností květů
vzdálených světů
těžce raněný pohledem
na tvé utrpení
už jen malý plamínek
a vybitý telefon ve tvé dlani
poslední spojení s tímto světem
jako bys chtěla ještě zavolat
ale ústa už oněměla
svíčka jen ohořelá
stojím u tvého lůžka
hladím tvé vyzáblé ruce
a skrývám se za slzami
já vím
…je to jen moje smutno
v krajině netečnosti.

Publikoval(a): 1a, 31.3.2019