Anotace: ...

Stojíme bok po boku u nikde nekončícího jezera
už tě nedokážu vidět, cítím jen tvou přítomnost
a na hladině leží odraz tváře kterou léta znám

tu tvář z doby, kdy jsem věřila že tě porazím
to když se tvá těsná pouta pod mým dotekem
rozpadala jako hráze z písku a já netušila
jak moc podléhám tebou vytvořeným iluzím

tak jsme tady, máš mě kde jsi vždycky chtěla
v bahně rákosí u jezera a sliby plané jako včera
vykročíme spolu ač stejně budu ta co půjde vpředu
až pustíš moji dlaň, nechci vědět kdo je v nedohlednu

to ty jsi pro sebe ukradla mé pravé já a i kdybys
jej vrátila, víš že nemůžu být nikdy stejná jako dřív
tak nač sčítat kolikrát jsi řekla, že mne navždy opustíš...

Publikoval(a): Desiré, 7.2.2019