Aspoň telefon
Aspoň telefon
Asi se zblázním ,vždyť slyšel jsem hlas.
Hlas mé krásky z dálky ,kdy uslyším zas?
Telefon zvoní a ten krásný hlas,
nikdo tam není ,je hluboko v nás.
S každým tónem hlasu který slyším,
jsem němý v úžasu,ještě když Tě vidím.
Jak ve snách z paměti Tě lovím,
co krásko Tobě ještě povím?
Ach tolik je krásy kterou cítím s Tebou.
Až v zádech mrazí,a ruce zase zebou,
hned poté horko podlomí mi nohy
tu sílu neunes by mnohý.
Klečím před Tebou a prosím smilování,
prosím přijmi mně má krásná Paní?
Cítím se jak uštkla by mně zmije ,
jsem zoufalý a setkání zas kdy je?
Zítra? Pozítří? vždyť do hodiny umru.
Kdo vyzná se v citech chumlu?
Jsem zbitý jak vzali by mne holí,
Snad smrt milosrdná za oběť mne zvolí.
Publikoval(a):
Skol, 7.2.2019