Od večera do rána
Od večera do rána
Večer procházím se zahradou
Přemýšlím nad náhradou
Svého srdce rozpadlého
Za něco mín'temného
Hodila by se třeba
Střídka bílého chleba
Jenže z té bych zas uplácal
Něco co bych rozdupal
Možná chci jen černou díru
S kterou můžu žít si v míru
Snad radši nic
Co můžu chtít víc
Jenom kousek propasti
Vkročit do ní bez bolesti
A z jejího černého dna
Uvidím že ránem skončí tma
Publikoval(a):
zkaaza, 29.12.2018