Anotace: proč stále někdo potřebuje sedět na trůnu a na hlavě mít korunu?

Chod tohoto světa


Nač svět má trůny pro královny
a nač jsou vůbec králové,
proč stále někdo potřebuje
sedět na trůnu
a na hlavě mít korunu?

Jen malé dítě o to usiluje,
aby bylo všechno podle jeho vůle
a uvažuje pošetile
pouze ve svůj prospěch
s rozumem, který k jeho věku patří.

Tak pošetile svět se věky ubírá,
mnohý nad druhé se povyšuje
a daně vybírá a vnuceje všem svoji vůli.
Tak svět je od základu pošetilý,
neboť chod světa určují nám pošetilé děti,
co ještě nedospěli do života.

Vždyť v pekle ocitnou se skřeti,
což výraz je pro nedorostlé děti.
Však růst a dospět nemohou,
protože pocházejí z podsvětí,
kde růst a moudrost nikdo nesvětí.

Neboť jen ti, co jsou v knize zapsáni,
mohou vejít do Nebe,
někteří jako dospělí
a jiní v očistci na děti se promění
a pak v nebi dospějí.

Tou nadějí se pořád sytím
a s nadějí tou ubírám se žitím
a pokouším se zdolat zkoušky,
co na cestě mne prověří,
zda nebe je mi otevřeno,
či k peklu hledím v příšeří.

A ptá.li se mne někdo, jak to vím,
já o Nebi jen sním.
Kdo způsobům mne učí nebeským?
Můj Anděl strážce denodenně
od dětství.

Má duše touží a nebe si představuje
všemožnými způsoby,
když v této zemi
moudrost srdce
nám do svědomí hovoří.

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 26.11.2018