Anotace: Stýskání přebolí...

Sobolí stýskání


Stýskání přebolí,
přebolí cokoli...
Plížím se v kůži sobolí
a k poli letí sokoli,
myslivec zajíce neskolí,
srdce mé náhle trefí kulka,
myslivci z úst padá lulka
a já padám k zemi
ze soužení.

Jen kůže ze mne zbyla
a nad mrtvolkou víla
se tiše zastavila
a krev z rány se vylila
do země s vůní jehličí,
vítr už kolem nefičí,
jsem duch.

Nad zrakem šelmovským
udělej ámen v trávě,
kde leží mé kosti
pod nosem každé krávě,
co ženou na pastvu právě.

Na čapku budu dobrá,
ušiska schovám i obra.

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 24.11.2018