Anotace: Jen tak ...

Létem naše rodné lány
život mají tuhý
stroji jsou již udupány
pomohou jim pluhy.

Jak smutně se tváří
orby jim je třeba
a brázdy sluncem září
ta vůně – vůně chleba.

V oblacích nad nimi zlátnou
poslední skřivánčí písně
loučí se s krajinou známou
a zahání podzimní tísně.

Podzimní jsou plískanice
sníh pole chrání
polím klidu třeba ponejvíce
pro nové zrna zrání.

Publikoval(a): děda včela, 9.11.2018