Anotace: Jednoho dne už je to sice delší čas, jsem prostě napsala co jsem zrovna cítila a to o barvě zelené a důležitém úsměvu.

Je
Je tu, ta nevážící pavučinka
úsměvu
ta je ale tenká
je mi do zpěvu
když mech mi pod nos voní
hladím jej a cítím jeho
jemnost, pochopení
barva mechu mému pohledu cosi dává
z každého úhlu je to pro mne
krása
je nový den a začínám u zelené
těch odstínů co vlastní
ta zelená
toho si fakt vážím
je tak úsměvná
a snad
je všude
ta barva zázraků
mění se jako počasí
a
vysílá stopy do mraků
krásy, lehkosti i bolesti
je mi nejdražší
ta paní
zelená
vždy mé oči
potěší
a tím mi dává dobrý den
a pavučinka úsměvu na rtech se jen
válí
nikdy nezmizí
na dotek ji však nepocítíš
ale v tváři....
jsem ráda za každé pohlazení pohledem
je tu pro všechny
stejným dílem
vezmi si kousek do svých
pohledů
a den budeš mít
krásnější
slibuju...

Od Rouz7 v Tvoříme | 20.6.2012 18:00
žádný komentář | to se mi líbí | přidat do oblíbených
11x přečteno

Publikoval(a): Quigleika, 1.11.2018