Anotace: ...

Na místě kde člověk
mávnutím dlaně změní se v číslo
zbavené veškeré lidskosti
za branou odkud není návratu
a smrt stala se jedinou z jistot

naděje mizí s dýmem kremačních pecí
snad alespoň pár zmučených duší
stihne v posledním výdechu sbohem si říci

na povel vykopat jámy když na koleji
mezi životem a smrtí brzdí další vlaky
nikdo z příchozích netuší
že kulka do zad a do ohně hozená těla
odplují v řece, bez špetky lítosti, beze jména

do řas spadává jemný prach
i po těch letech tichý hlas stromů
šeptá tajemství hrůz jež navždy
měla zůstat skryta
když strážní andělé v slzách do plamenů
shodili svá na troud ohořelá křídla

až někdy zapálíš svým nejbližším svíce
vzpomeň i na řady nevinných
které tábor smrti v položkách
"má dáti - dal" odškrtl jen v záporných číslech...

Publikoval(a): Desiré, 31.8.2018