Anotace: .

Portálem noci
po mostě svítání
vjíždí rytíř s ohnivými vlasy
přivírám oči

toužím po ostruhách krásy!
Vlhká tma odchází
s mělkými stíny dřív než zevšední
přímý sluneční svit

Je čas klekání
před duchem místa
na místě Ducha
hora to zná

kmeny stromů vzlíná síla
větvěmi s nebem spojená
pohled vplétám do houštin
les vrůstá do vědomí

a já v něm
překvapená svým
neznámým pokřikem...

Publikoval(a): Gaia., 9.8.2018