hlubina
hlubina
sedím v luxusní hospodě
na tácu mořský plody
oči jak z alabastru
zíraj na mě
je v nich plno vody
dost drahý šampaňský
teče proudem do krků
balamutí ostrý hrany
jemných hlasivek slavíků
a plno vína černýho
ještě zbylo tu
u baru sedí starší dáma
tváří se zazobaně
už zapomněla na můry
z dalšího ospalýho rána
ale spodní ret se
jí pořád trochu chvěje
slušně se tváří
všichni ti hodnostáři
jako kdyby se jim
mohlo vyhnout stáří
jakoby snad nikdy
neměli zapařený zadky
jakoby neznali hořký
slzy svojí matky
pokud máte problém
umlčí vás prachy
či nabitá bouchačka
kde jsou ty časy
kapesnýho od strejčka
né, tohle po mně nechtějte
já prostě nebudu slušně psát
o tlustejch prdkách v korvetě
píšu z hlubiny děsů
z hlubiny skutečnosti
možná byste ji mohli znát
kde-
slunce se opíjí
déšť nevystřízliví
a skutečnost se neschovává
za slušný jemný slova
a jestli nemáš páru
přečti si to děvče znova
Publikoval(a):
Michelle.Morrigan, 28.7.2018