Anotace: To nezměním, už jsem zase o rok starší...

Stárnu více než jsem chtěl
na mnohé už zapomněl,
úmyslně – na to špatné
víc vzpomínám na to krásné.

Jak jsem dětství prožíval
s pluhem v brázdě chodíval
povolání bylo jasné
hodně práce, ale krásné.

Ve škole se trochu mučil
když řemeslo se tam učil
s vojnou těšil na vycházky
kde proháněl svoje lásky.

Moje práce ta to byla
co se mi tak zalíbila
stále souznít s přírodou
pole byla přílohou.

S ženou jsme se milovali
svoje děti vychovali
v závěru nám osud nepřál
mojí ženu k sobě pozval.

Roky stále přibývají
kolik ještě osud tají
můj osude – nech mne být
chci na světě ještě žít.

Publikoval(a): děda včela, 29.6.2018