Anotace: ... tak jsem si dnes lehla v lomu a napadlo mě totooo

Myšlenky mé
zas v hlubinách se toulají
mé city
chvilku klidu nemají.


Proč ČLOVĚK
umí tak ubližovat člověku !?


Mé srdce pláče
.... přitom se vztekám!
Tu Lásku k němu
si již neponechám!


Chtít vše jen pro SEBE
neumět dát...
ale jen brát.


Léto
ČAS lásky


Příroda krásně je v rozpuku
Sluneční paprsky hřejí.
Mé myšlenky chtějí
touží
MILOVAT

NE na LÁSKU si jen hrát!

Kašlu na tuhle dobu
kde vidím jen zášť a zlobu.

Chci být na jiné planetě,
kde Láska krásně pokvete.

Tady jen vidím samý flirt,
ten srdce umí jen ukojit
co tak potěšit!

Nechci být mimoň!
připadám si tak...
když toužím, někoho MILOVAT.

Na to se už dnes nehraje..
a neříkej, že NE.

Úděl dnešní doby
lidé plní zloby.

Na co jsou Ti dnes miliony,
které neumíš užívat
ale jen lacině si hrát.

21. století
kolem mne jen tak proletí
a za dalších 1 000 let,
bude zas život sladký jak med.

Snad potkám na jiné planetě,
fajn lidi a Lásku, co pokvete.

Věřit a doufat je dovoleno

Publikoval(a): mayla, 9.6.2018