0:57
0:57
čerstvá neděle
asi 0:48
konečně odešla
moje smutná múza
vlahých rozbřesků
za stížností
o kapajícím rozbřesku
a já
přestávám chápat
těch uběhlých devět let
zbytečných
jako rosa na poušti
po portským se jí
jako vždy
rozvázal jazyk
plných stížností
a nejasný něhy
k němu
a její hloupá krása
se rozplynula
v šedi padesátiletýho
zadluženýho debila
když znovu promluvila
slyším to minimálně
každý dva týdny
každou druhou sobotu v měsíci
ale je jediná
u koho to ještě toleruju
vždycky mě
utěší Brahms, Stravinski
Beethoven a Bukowski
než zavřu alkoholem
tu noc odulá víčka
v 0:52
sem přidávám tuhle báseň
a zapomínám na všechny trable
zatímco moje prsty
vyťukávaj symfonii
starých mládí
jako obušek na prdeli
jako rejha v jejím
mladým srdci
i já
zas na chvíli usnu
a celý to začne
až se zas probudím
zduřelí politici
hrozící světová válka
vajgly ve sklenici
po míru naivní sháňka
k životu chceš
a potřebuješ boj
v jakýkoli podobě
bez něj jakobys nežil
zavři oči
a znova se vzbuď
svět čeká
Publikoval(a):
Michelle.Morrigan, 3.6.2018