Strašidelná
Strašidelná
Po cestě k lesu,
celý se třesu.
V lese, jak známo
zvěř chodí, kámo.
A ta zvěř lesní
hladit se nesmí.
Je to zvěř divoká,
nemňouká, nekvoká.
Zuby své cení
příjemná není.
Potím se ve svetru,
snad nejdu po větru.
Strachy už nedýchám,
šíleně pospíchám.
Když lezu houštím,
mobil si pouštím.
Zvěř prý se straní
když slyší hraní.
Jestli to přežiju,
radostí zavyju!
Publikoval(a):
Vítězslav, 30.5.2018