Žár slunce
Žár slunce
Žár slunce
Žár slunce mě spaluje
obloha blankytná je.
Toužím po kapce chladné
vody,co všechnu bolest
v mé duši odplaví.
Slunce žárem zemi spaluje
déšť v nedohlednu je.
Mé srdce se bouří po Tvých
polibcích touží.
Vzduch je horkem prosycený
bez vody vadnou růžím květy.
A co ty a já jestli pak
naše láska suchu odolá?
Slunce pálí do mých ran.
V duši je žal,srdce vyprahlé
mám.Po dešti ani stopy mé
slzy na vyprahlou zemi nestačí.
Co polibky Tvé jestli pak
zachrání mé srdce vyprahlé.
Publikoval(a):
slunečnice69, 27.5.2018