Anotace: Celý svůj život si vytváříme jako ochranu pomyslné mentální zdi...před ztrátou, bolestí, před druhými, před sebou?!...

Za zdmi...

Rána do srdce a z ní vyroste první zeď
další zásah do hrudního koše tady a teď
když zranění bolí, nenacházíš odpověď
terč si umístím na srdce, na jeho střed...

A s každou střelou vzniká další a další zeď
do hrudi zabodneš nůž ostřím až po rukojeť
nechej srdce ať ve velkých bolestech vykrvácí
bez života a bez radosti ať se zpátky již nevrací...

Jak svatý Šebestián prostřílené tělo mám
šípy z lásky a nepochopení už nepočítám
zjizvené srdce a v hlavě myšlenková změť
a hradby nedobytné, když zeď střídá zeď

Holčička rozcuchaná marně hledá cestu zpět
v labyrintu zraněných srdcí panuje černá tma
a prostor rozřízne jediná myšlenka světla
co umí zbourat z hradeb i tu nejodolnější zeď...

https://www.youtube.com/watch?v=HrxX9TBj2zY&list=PLYjaa9h0s4AbhtIDm0pV2uKP2T-eFUqqY

Publikoval(a): Klarineb, 22.5.2018