Anotace: Smutná balada ze života

Nemít svoje kila, kde bych asi byla?
Byla bych krásnou modelkou,
kráčela městem se značkovou kabelkou
a nebo byla bych všem známá herečka.
Za muže měla bych hezouna z reklamy na trička.
A nebo byla bych v cirkuse akrobatka.
Celý den jedla bych jen mrkev, ředkvičky a jabka.
A teď mě vlastně napadá, že šťasný je jen ten, kdo dobře vypadá.
Být šťastný, rovná se být hubený! Jíst z borovice pupeny...?!
Můj muž by hrdě si mě vedl, štěstím bez sebe, že před lety mě svedl.
No, pěkná fata morgána.....V reálu jiné prohání do rána!
A protože se za mě nejspíš stydí, tak na mě každou mouchu vidí.
Hned tohle, hned zas tamto není, jak by chtěl. Je v domácnosti velitel.
A k šmajchlování taky už moc není. Dobrá jsem mu jen na vaření.
A že láska prý žaludkem prochází, tak na nic jiného už nesázím
a chtěje se mu aspoń v něčem zalíbit, vysmejčím ( po něm ) celý byt
a pak se hodiny pachtím u sporáku. Ještě, že bydlíme v paneláku!
Dům se zahradou bych už nezvládla, říkám si, když padám do lůžka bezvládná.
Však spánek nepřichází, je to k zoufání. Z postele vedle mě, linese smrad a chrápání.
Však bohatýr má dobrý důvod chrápat! Proklínám toho, kdo měl ten blbý nápad
a vymyslel hospody, v nich tuny chlastu a tak lezu potmě do kuchyně
a vytahuji z arašídů pastu, abych zajedla ten stres a dlouhou chvíli,
než vyspí se z opice, ten dáreček můj milý, a pastu zakusuji rohlíkem.
Ach, běda! Pak dám si ještě rajskou s knedlíkem od oběda!
A pak o čtyři kila těžší s kruhy pod očima v pět ráno vstávám.V bytě pěkná zima.
Však utažené na topení kohoutky mě prosí: „ještě nás neotáčej! Šetřit se teď musí!“
Že milý můj je v krčmě více, nežli v bytě, tak máme pořád holý řitě.
A tak se sunu do sprchy kde vidím, že špeků mám zas víc a slz jsou potoky a zas se za to stydím.
Co dodat k tomu víc? Už asi nic.
Jen ještě chvíli vydržet to všecko, než odvezou mě do Bohnic!

Publikoval(a): Vítězslav, 16.5.2018