Anotace: Jedna ze šuplíku...psal se březen 2003...

Chodím po tvé duši
jako po měsíční krajině
za mnou zůstávají stopy
na povrchu měsíce...

Je pravda ve víně?
To snad jen tuším...
Nacházím prach a střepy
s cinkotem zvonící

slepit toužím navěky
ty poztrácené kusy skla...
Aby tvá duše byla celistvá
a čistá jako křišťál

A ty povstaneš z popela
vysypaného do řeky
za zvuků Krysařových píšťal
chytneš mě za ruku...

A vyvedeš z propasti snění
pak budeme chodit, ne po Měsíci
ale po Zemi
po démantech noci za kuropění...

Publikoval(a): Klarineb, 27.4.2018