Anotace: trochu se obsah této básně prolíná ale ryba se k tomu hodí asi nejvíce...

Minulost se změnit nedá,
co se stane, nelze vzít zpět,
každý nový začátek hledá,
za tím co bylo, chce nechat jen pár vět.
Taky bych to chtěla,
zapomenout a jít dál,
možná klidně bych se měla,
tohle jsi mi nějak vzal.
Není to tvoje chyba,
však jsi mojí příčinnou,
proč cítím se jako ryba,
sama plavající říčinou.
Před ústím do moře,
rybáři čekají,
cítím se z nich choře,
očima po mně těkají.
Jsem lapena do sítí,
nemůžu se dostat ven,
hle proberu se, kolem těla s nití,
snad byl to jenom sen…

Publikoval(a): H.I.L., 11.2.2011