Anotace: o ztrátách....

Neposlouchej vítr za oknem,
volá pořád stejné jméno,
zas a znova, zas a znova.

Nedívej se do noční oblohy,
hvězdy nesvítí do prázdných očí
rozmazaných akvarelů.

Nehledej slova v dětských knihách,
už dávno zapadala do škvíry v parketách
pod tíseň letmých pohledů.

Ani nepátrej ve tmě po doteku,
vždyť ledovýma rukama rozlomil bys noc
na sto drobných bolestí.

A nešeptej slova do ticha,
když uvnitř křičí úzkost a z peřin padá oněmění
samotou ojíněné.

Je večer,
co má se stát se stane.
Na dně hrnků v policích
rány rozedrané.

Publikoval(a): Těkavý Vasil, 5.4.2018