Už jen ta kosa jí schází
Už jen ta kosa jí schází
Marnost si oblékla
nový kabát.
Ale já ji navzdory tomu
v davu poznala.
Nenápadným krokem
ulicí se loudala
a všechny lidi trávila
svým smrtelným zápachem.
Jed marnosti
působí pomalu.
Nejdřív zasáhne radosti,
těch, co je pomálu.
Pak udusí všecka přání
a nakonec,
když o tom nemá člověk zdání,
prokleje i jeho srdce.
Proudí pak v žilách
a jako virus
šíří se dál.
Od morku kostí
po konečky vlasů
ovládne tělo,
nebo spíše to,
co z něj zbylo.
Marnost si oblékla
nový kabát.
Já mám dneska šabat,
došlo mi,
že na mě už nemůže.
Publikoval(a):
Modrozelenýma očima, 17.3.2018