Anotace: některá přátelství jsou nebezpečná, přesto osudová, něčím přitažlivá a tohle je výsledek

Všechny mé podoby znáš,
tím nebezpečnou moc máš.
Ty jediný víš, co si myslím,
dřív než to já sama zjistím.

Věčný zločinec, přítel noci,
co má moji pýchu ve své moci.
Nikdo nikdy nebude rozumět
o co tady běží,
tím spíš bych chtěla vědět,
jak to všechno skončí.

Zlomila jsem ti srdce víckrát než ty mně,
přesto mě máš pořád rád,
říkáš druhým, jak jsem úžasná
a já si říkám, co za to budeš chtít.
Jestli tohle není osud,
magie čísel nebo datum narození,
je to pouhá ironie?
Když půjdu na druhý konec světa,
budeš tam taky?

Co víc jsem mohla chtít,
co víc si mohla přát,
než mít aspoň jednoho takového přítele,
co by mě i můj svět znal,
říkal pravdu, občas lhal,
a pak se tomu smál
a smál se stejně hrozně jako já.

A protože mě takhle dobře znáš,
musíš stát vždycky nejmíň o dva metry dál,
a budeš-li na daleké míle vzdálený,
nebudu se zlobit,
to je kouzlo přátelství.
Dva světy, které spojil vesmír,
já tady, ty tam a mezi námi hluboký oceán.

Já říkala, že to nikdo nikdy nepochopí.
Máš to v sobě,
máš to v srdci,
skryto v očích,
skryto v zlobě
a já nechci, aby jsi mi zlomil vaz.

Publikoval(a): Claire Tinkova, 10.3.2018