Anotace: první upřímný pohled do historie i současnosti, kdy ze zásad se stala terapie

Člověk si vždy může vybrat.
Život se dá prožít
nebo přežít.
Zkusila jsem obojí.
Co je lepší?
Netuším, ať si každý podle vkusu odpoví.

Jsem na cestě plné zásad,
které vychází z mých aktuálních nálad.
Jsem sezónní typ
ale mám to pod kontrolou.

Měla jsem podivný sen.
Otevřela jsem oči,
ale nebyla jsem mrtvá.
Vstala jsem
a přetrhla řetězy života,
slyšela jsem nepříjemný zvuk
a viděla rudé kapky deště,
vše ostatní bylo bílé jako sníh,
a z dálky se ozýval strašidelný smích.

Byl to vskutku zvláštní sen,
který ukončil pěkný letní den.
Neměla jsem skoro nic,
ale věděla jsem, že chci zkusit víc.

Přestala jsem mít strach,
o nic přeci nejde.
Dobrovolně jsem se stala obětí,
dobrovolně mohu být i někým jiným.

Proto mám své zásady.
Vycházím z minulosti,
o které samozřejmě ze zásady nemluvím,
ale ráda se jí vysmívám.

Ze zásady respektuji druhé
a ze zásady umím být i pěkná svině.
Někdy je mi z těch zásad špatně,
ale kde bych byla,
kdybych ze dne na den nezkusila uvěřit,
že každá věc se dá jednoduše vyřešit.

Avšak i zásada může být na škodu
a změnit život v pohromu.
Každá zeď je tak vysoká a silná,
podle toho, jak moc byla
pýcha s bolestí pilná.
A černý humor?
Ten to samozřejmě, ze zásady,
drží všechno v jednom dokonalém celku.

Výhodou zásad je to,
že se dají na pouhou minutu zrušit
a já připustím,
že máš hezké oči
a ani nevadí, že jsi šedivý a starý.

Stará jsem i já,
zase se mi zavírají oči
zásady nechám do rána spát,
vždyť ony mi to odpustí, musí.........

Publikoval(a): Claire Tinkova, 25.2.2018