Světýlko na samém konci
Světýlko na samém konci
Světýlko na samém konci
Tmavým tunelem jdu
a na jeho konci plamínek
světla plápolá.
Plamínek anděl v ruce
má.Pána Boha o milost
prosím.Duši svou zraněnou,
znavenou k nohám mu pokládám.
Tělo své jsem do rakve
položila.Hlína se na ni
navršila.Snad bílí květ
na ni vykvete.Vždyť
milovala jsem vždy srdcem
svým celým upřímným.
Plamínek světlo nebeské
plápolá.Anděl mě za ruku
vzal.Vždyť nechtěla jsem
víc než trochu lásky na
světě mít.
NEVÍM JESTLI TY ČLOVĚČE
JEDINÝ JSI TO POCHOPIL.
JESTLI SI JEN NEHRAJEŠ
S CITY MÝMI.
Ocitla jsem se v tunelu
temným. Na konci plamínek
světla plápolá.Pánu Bohu
jsem svou duši k nohám
položila.
TOBĚ ČLOVĚČE DALA JSEM
SRDCE SVÍ. BÍLÁ LILIJE
TEĎ KVETE NA HROBĚ MÝM.
Publikoval(a):
slunečnice69, 11.1.2018