(A) tma
(A) tma
Je ještě tma,
když odchází
pryč z domu,
teprve 5:30,
doba, kdy někteří
chodí spát,
zimou mu
úsměv tuhne
a cestou obdivuje
malby, co kreslí
mráz.
A ty malby
podléhají
obyčejnému
šílenství,
černé mraky
na obloze
stejně tak.
A blázen
sedící v koutě
musí se
tomu všemu
jen tiše smát.
A moře je
plné pravdy,
jen potop se
a hleď!
Myšlenka bloudí,
nohy jdou přes
zaschlé zvratky,
je (není) světu
co závidět?
Zas za tmy
se vrací domů,
zas bude
chvilku klid
od toho
shonu.
A hvězdy ho
doprovázej
nebo je to
naopak?
Jen skrz ten
zasranej
smog
nejsou vidět,
ale on je zvyklý,
je to městský pták.
A vnořil
se do tmy,
mnohdy je
v ní víc,
bez zábran,
bez vánic,
bez peněz
s holým zadkem
a bez
nahých společnic...
Publikoval(a):
Michelle.Morrigan, 27.12.2017