Zima láskou prohřátá
Zima láskou prohřátá
Zima láskou prohřátá
Cesty sněhem zaváté
krajina v bílém kabátě.
Královna zimy kraluje
mráz růže na okna maluje.
Růže,co nevoní pod slunečním
paprskem se v kapičky vody
promění.
Cesty pod sněhem ukryté
která pak mě k tvému
srdci povede.Možná mi
lásko půjdeš naproti
abych se neztratila v
závěji.
Srdíčka tlučou na poplach
ach ta láska je křehká tak.
Stačí jeden střípek ledoví
a cestičku k ní krůpěje
krve zdobí.
Cesty jsou sněhem zaváté
však mi k sobě i přesto
lásko spěcháme.Vezmeš mě
do své náruče a já polibek
Ti dám už nám nebude zima.
Mráz na okna maluje mi
u kamen sedíme.Hledíme
si do očí.Jestli pak v
nich umíme správně číst.
Láska je křehká velice
nechci už pro ni ronit
slzičky více.Chtěla bych
mít ve tváři růžičky a v
očích šťastné jiskřičky.
Publikoval(a):
slunečnice69, 18.12.2017