Básně, Povídky, Úvahy, Pohádky, Fejetony, Romány, Reportáže

a

Ztracené léto

Ztracené léto

Byl jsi jako zamrzlá obloha
nejtemnější mrak v nekonečné bouři
a ze dlaní ti pršel sníh

a já ti dala všechno co jsem
každičký úder rozbitého srdce
jež už není stejné jako dřív
zacuchané do příze kočičího zlata
ve chvilkách, kdy nezáleží
kolik snářů překročí prach v policích

jsi jako ozvěna tváře beze rtů
víš mnohem líp že nedokážu odmítnout
ten osamělý nářek vlčích mláďat
který padá se soumrakem pod vrcholky hor
v mrtvé noci kdy tě mráz na jedno vydechnutí
spálí a svíce sotva půjde zažehnout

už necítím bolest pod kůží zadřenou
dost možná zřítím se přes okraj světa
když vítr do očí stele chmýří z bělavých vloček
a krkavci zařvou to svoje ”běda”...

já nechtěla víc než dotek ztraceného léta...
Publikoval(a): Desiré, 21.11.2017
Přečteno (124x)
Tipy (27) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Sonja la Rosa, Mari13, Pavíočko, Lipová, slunečnice69, Mirastus, Marcone, Kytka62, Klarineb, děda včela
ikonkaKomentáře (15)
ikonkaDoporučit  (0x)
ikonkaTisk

Spodek

Stránka generována 29.3.2024 13:00
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti