Anotace: ...já slabá jsem jak stéblo v trávě, co zachvělo se právě...

Jsme prostředníky Lásky


Když ve tvých dlaních Pane dlím,
já přesto dále vím,
že v tobě žíti smím,
však nikdy nepochopím asi,
kam podějou se časy
promarněné smutkem
nad mým skutkem,
který ve tvých očích
nechtěla jsem spatřit.

Ty sám se ke mně přibližuješ
a učíš mne pravdě,
do níž ponořit se smíme
teprve z tvé vůle,
která se musí uskutečnit
skrze zkoušky v této zemi.
My jsme jen služebníci Boží
a tvoje síla projeví se vždycky,
když my jsme na to slabí.

Jsme v zemi tvory stvořenými
a nestačí mi rýmy
vysloviti díky,
že smím ti, Otče, patřit,
já slabá jsem jak stéblo v trávě,
co zachvělo se právě
a prostředníkem býti mám,
když starosti své odevzdám
a budu pevně věřit,
že dobro nad zlem vítězí
a lásku nespoutáme řetězy,
jí křídla přece patří!

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 9.11.2017