Anotace: Listopad...

Smutek utopený v mlhavém ránu
na trávě perly z nostalgie ulpěly
ve sklenici mlhovin jen srpek slunce
spí jak naděje na okraji bílé sklenice

Listopad zvonivou rozechvívá strunu
úsvity i soumraky v šeru potemněly
listí ve zlatavě žluté i ohnivé lince
připíjí číší z meluzíny a divé fujavice

třešeň ještě ve žlutých šatech život hájí
stromy však k nebi pnou rozervané paže
podzimní nálada na dřeň mrazí v předehře
zrozenou zimu pozvolna na první tanec svádí

deště po polích vzduch svíravě krájí
v mrazivých tónech brousí ledové nože
ticho před bouří ve sněhové stínohře
mráz kapky na pupenech už nepohladí

rezavé ztišení v toku nekonečně řeky času
krvavé šípky značí krkolomně krásnou stezku
v podzimním rozjímání zasněžených vousů
pod kabát skryju nános vlastních stínů a stesků
když podzim do duše jak nezvaný host vpad
život před tebou nikdy neklečí
když svou vládu převzal Listopad

Publikoval(a): Klarineb, 9.11.2017