Anotace: ...

.
Šla jsem cestou stáda;
někdy možná ráda
dnes
baví mě klid poutníka.

Koruna svítí na hlavě
však cestu vidím mlhavě
sebe sama nesu
bez šepotu i
hlesu...

Žezlo dlaň mou posílí
na obzor dojdu po chvíli
dál
v devatery hory
kde spojují se póly.

Až dostanu se na konec?
Jsou tam zas lidé- jako já
každý své ušel ,,jak to dal"...
Postavím se mezi svoje druhy.
.

Publikoval(a): Lipová, 7.10.2017