Klející muž
Klející muž
Krok sem, krok tam,
vítr bezostyšně polykám.
Jen chodím tam a zpět,
sem a tam
s vlajícím plnovousem
a provždy sám.
Jen stíny mých hříchů
znají můj dusivý žal,
jsem jen prázdná hlava
bez lesku,
pleš v nočním světle
září mi ve stesku,
když jedovatými květy
zrozenými z nočních paprsků
ubíjím bytosti
všech věků i krás,
v mírech i válkách
a udělám to zas!
Publikoval(a):
Michelle.Morrigan, 20.9.2017