Anotace: Kéž bych tak mohl...

Kéž bych tak mohl já polapit čas,
a všechny sny s ním - chvíle nám dlouhé,
skrýti je v maličké - krabičce pouhé,
a pak den co den slyšet tvůj hlas,
zas býti přítomen svědkem těch krás.

A sen jenž mi v životě zapovězen,
s ním dny i měsíce co zmizely,
by znovu pak byli mi zjeveny,
bych žil tokem jeho neomezen,
kdyby tak byl on můj vezeň.

V žaláři ze dřeva polapen,
bych chytal jej znovu a zas,
a znal bych i směr jeho tras,
bych nebyl více jím překvapen.

A až měl bych všechen co má svět,
on možná pak mohl by smět,
zas' vrátit mi tě zpět.

Publikoval(a): C.I.F, 8.9.2017