Anotace: Trošku nesmyslná báseň o bolesti na srdci...

Dere mi to plíce z těla,
bolí to tak strašně moc,
v noci bývám často bdělá,
nespím ani jednu noc.
Necítíme dobře,
necítím se fajn,
vždy se něco odře,
nic nejde podle lajn.
Stojím venku v dešti,
obloha má barvu moře,
jsem svírána v kleštích,
na vysoké hoře.
Omotána trny z růží,
probodána lehkou kuší,
supi kolem mě už krouží,
moje tělo se tu suší.
Vyrvali mi srdce moje,
popraskané od lásky,
vše zamířilo do loje,
toť konec smutné sázky…

Publikoval(a): H.I.L., 27.1.2011