Koruny dubů
Koruny dubů
Anotace: Kdykoli se to pokusím poškrtat a zkrátit, něco dalšího mi tam přibyde :-(, co s tím?
Chladný vzduch proudí
kolem našich těl,
ani Ty nemáš
všechno, cos kdy chtěl.
Obracím oči
do korun stromů,
od téhle chvíle
chci Tě vzít domů.
Jako druidka v pražském metru
už sotva kvetu
- odříznutá kořenům svých dubů
jsem prázdná jako boží dům.
Světla velkých měst,
chladná jako déšť,
dokonalostí
se matně blyští.
Odpojila nás
od všech tichých krás,
samozřejmých Teď,
zbyla jenom změť.
Jako druidka v pražském metru
už sotva kvetu
- odříznutá kořenům svých dubů
jsem prázdná jako boží dům.
Kasiopea, či Eritrea?
A všude nám všem
blízcí vlci...
Snad že holá zem
má ležet ladem.
Možná, že vesmír
všechno to kreslí
v korunách stromů.
Jako druidka v pražském metru
už sotva kvetu
- odříznutá kořenům svých dubů
jsem prázdná jako boží dům.
Za listy jsou hvězdy,
jiskřivý a vlídný,
jako Tvoje oči
světlem ve mně točí,
nadějí nás všech
ze živoucích řek.
Publikoval(a):
Mari13, 28.8.2017