Básně, Povídky, Úvahy, Pohádky, Fejetony, Romány, Reportáže

a

DOBA PRÁZDNOTY

DOBA PRÁZDNOTY

Brazzillka Básně » Smutné

Anotace: O tom co cítím, o prázdnotě a smutku

Cítím něco jako prázdnotu,
tenhle pocit není mi cizí,
jako bych znovu vítala temnotu,
kdy tohle už konečně nadobro zmizí,

můžu se snažit ze všech sil,
můžu se na celý svět smát,
můžu ujít třeba tisíce mil,
můžu doufat a na místě stát,

dny jsou trochu posmutnělé,
vytratil se mi smysl,
noci stávají se více rozmrzelé,
přestala se mi radovat i má mysl,

už je to dávno co jsem toto cítila,
už jsem si párkrát tuto dobu prožila,

být ztracená v zoufalém smutku,
nemoci se vymanit z vnitřního zármutku,

nemůže za to jen má samota,
ani lidé okolo mě,
v životě mém nikdy nevyhrála jistota,
žádné světlo není v mé tmě,

jít dál prázdná nejde tak snadno,
jako hledat teplo když cítím po těle chladno,

v lásce bloudit a nikdy nevyhrát,
milovat se dá třeba i tisíckrát,

přicházet o roky a stárnout,
jak lehké je znovu vedle šlápnout,

život není tak snadný, jak se občas zdá,
možná to všechno nějaký ten smysl má,

a já půjdu dál i teď. i když je to o něco těžší,
vím, že přijdou doby které BUDOU ZASE O MNOHO HEZČÍ!
Publikoval(a): Brazzillka, 27.8.2017
Přečteno (279x)
Tipy (13) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Bezhlavý rytíř, Marcone, slunečnice69, Klarineb, děda včela, gogol, Lipová, Malfelica

Spodek

Stránka generována 22.11.2024 14:54
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti