Pohled
Pohled
Jen jsem zahlédl tvář,
pouho pouhý záblesk,
kdo ví co je zač,
anděl padlý na zem.
Kde se vůbec vzala,
komupak tak patří,
marná moje snaha,
ztrátě vzpomínky se vzepřít.
Spatřit ji jen jednou,
byl asi můj osud,
jaké nese jméno,
netuším doposud.
Kam mám psáti dopisy,
znám jen barvu očí,
mohu už jen vzpomínat,
slyšet němé řeči.
Komu asi patří,
láska její teď,
mezi námi stojí,
nekonečná zeď.
Jaká byla šance,
že pohlédnu tím směrem,
spatřím malý úryvek,
o životu celém.
Spatřil jsem jen tvář,
konec než přišel začátek,
možná to byl sen,
už nevrátím se nazpátek.
Publikoval(a):
Monty16, 9.8.2017