Anotace: ...

Kraj všeho světa jen pro Tě, má Lásko
dřímající v srdci mého nezapomínání,
posypala bych
hvězdami a květy,
bychť polibkem,byť na dálku směla cítit smích na rtech Tvých.


Věz, osamocen nejsi, má Láska v Tobě pálí
a ve mě taktéž pálí Tvá jako žár.
myšlenkou na sebe jsme v tom žití pookřáli
i když jsme si nyní budem vzdálenia dál!



Jsem duše toužící,
Tys mé věčné Toužení,

a já jsem stísněná Samota Lásky k Tobě vroucí,
po Tobě toužící
za úsvitu, za noci,
toužící po spjatí s Tebou, Lásko nehasnoucí!

Tvůj přízvuk i barvy hlasu Tvého znám.
I všech Tvých povzdychů chloubku a chvění znát chci,
k lásce já bezmezné nyní se přiznávám,

doznávám se Lásko má,
tlukot mého srdce, že jsi.

Já neustanu, Lásko, Tebe z nitra milovati.
Ať svět mne zavrhne a bytí mé, ať zvrátí.
I kdybych ztratit měla všechny, získám Tebe, Lásko,
toužím být Tobě jen víc než nejblíž, tak blízko...

Rozněžněn toužením je mého nitra Cit,
nitro mé spjato s Tvým,
je jedním, zdá se být.


Když pláčeš, pláči též,
směji se, když v smích
procitneš,
má Lásko nádherná,
záříš v mě víc než Lucerna.


Neustávám Tě v srdci svém slyšeti,
náš Cit má bez hranic tak spontánní rozpjetí.
Ani ty přeblahé výdechy nedokáží
popsati slůvka ta,
jež v nás vzájemně se odráží!Toužím, by ocitnout směla jsem Tě v sobě,
v té chvíli bezmězně pak procitnouti k Tobě
a pak již nikdy víc, má Láskobez hranic,
nebudeš duše bez těla,
jež po Lásce steskem ztratila
naději a Lásku...

Publikoval(a): ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENÁ, 20.7.2017