Anotace: ...

.
Asi bylo potřeba
dosud
byl to snad osud
žít životy druhých?

A nyní

vezmu se do rukou
pochovám
otěže uchopím
živoucí pramen
pak
koně své napojím.

Mysl je kůň i
osamělý jezdec.

Stanu se jezdcem
sebe na sobě
budu se
cítit a
laskat a
hladit a
hýčkat a
mlaskat

pojedu jemně
jako by mi boky
vlny omývaly

mě k sobě posouvaly...



Stanu se vlnou v tom moři.
.

Publikoval(a): Lipová, 16.7.2017