Requiem za matku
Requiem za matku
Sakurové listí pělo
chmurem zkyslou melodií
ryby v kalu jezera se
zmítaly bolestí,
trpěly v agónii
a z nebes klesaly
kapky deště
krví nasáklé
kolik jen zbývá dní
koroptvím a zraněným vlkům
než nadejde čas
i pro poslední kmeny stromů
zmírajících v pološeru
karmínových slz slunce
jež roznítily požár dubů
a starých bříz
snad nebude pozdě již
na defibrilaci
stárnoucích pamětí kořenů
co se nechtěli podřídit
pánům tvorstva
možná si své mrtvé děti
příroda jednou vezme zpět
a s nimi také to co jí náleží
z krve i masa
nás všech…
takzvaných nadlidí
Publikoval(a):
Makaveli, 5.7.2017