Minulost jak stín
Minulost jak stín
Minulost jak stín
Slzy ukryté pod víčky
srdce zamčené do truhličky
a co city,co s nimi.
Jak skála samotná nad mořem
jak obloha temná bez slunce
jak louka smutná bez květin
jak tělo,co loutkou je když
churaví duše.Zbyl jen temný
stín.
Otvírám okno a city pouštím
ven.Mají křídla motýlí a
odlétají do dalekých krajin.
Slzy tlačí pod víčky a vzpomínky
nedají spát.Srdce zamčené v
truhlici.Jdu temnou ulicí a
za mnou temný stín.
Minulost sáhla mi na záda
nemůžu zapomenout mít tak
křídla motýlí a do nebe
vzlétnout.
Publikoval(a):
slunečnice69, 4.7.2017