Asi jo. I když já vidím svět dost jinak. Tohle je jako jet z Dejvic do Vršovic ponorkou.

26.9.2017 1:01 | Trubka Petr

Padám na zadek a jdu si něco nalejt... Za STo, M.

3.7.2017 19:17 | Mirastus

famozně napsané, Marco

2.7.2017 22:29 | Gaia.

a není jednoduché vylézt z mentálního krunýře který nám pomáhá udržovat určitou pozici a brání změně-respekt všem kdo se snaží

2.7.2017 19:47 | Lipová

Tak jo Máro, mám nachystaný pero, kde to mám podškrábnout?
Jinak samo za dva, neznám nikoho tady kdo by napsal báseň tím tvým typickým způsobem, který se prostě nedá napodobit.
Psycho-rozbory si odpustím, to už za mě udělali ti dva.:-)

2.7.2017 16:57 | Desiré

Tahle poezie je mi prostě nejbližší,protože dýchá a žije...napsal si to skvěle,přesně tak jak to cejtíš...a hlavně to co prožíváš moc dobře znám takže o to víc mě to bavilo...s duší si musíš promluvit sám...já to dělat nebudu...jenom ty musíš vědět co je pro tebe přínosné...

2.7.2017 13:35 | Martin Havlíček

Mno...pěkně to z tebe padá. Imprese ranních pocitů bývají občas vzcelku dobrý...plus alkoholický hrátky bez zavřených očí...heeee, smrtelná kombinace a výživná inspirace.
U mně slušnej oddíl bejku.
Všechny další bejvalky jo?:-))))...to fakt baví!!!

P.S.: Ve dvě ráno jsem se někde zapoměl, takže jsem ti protentokrát nemohl sekundovat...třeba někdy jindy ve dvě ráno...heeeeee.

2.7.2017 13:22 | gogol