Anotace: něco odlehčenějšího :-)

NA STRÁNI

Maliní a listí,
- ojíněné chřestí,
jen když jdeš v dešti,
voní jako látka
z košile našich dní.

Že budem poslední
a nemám, co jsem chtěla
- sotva mi odpovíš,
v dešti se otočíš,
kolem patníků,
po mokrém trávníku,
na lesklou silnici
vkročíš.

Pak běžíš
a v šeru
mezi dnem a nocí
se smýknem
a na stráni bez hříchů,
ve vlhkém tichu
jen náznaky smíchu
protrhnou zmoklý igelit
a zatopí obdělanou pýchu
našich hladových předků
potopou vzdechů.

Publikoval(a): Mari13, 1.7.2017