Anotace: ...

Jak se dny ztrácí ve včerejších mračnech
přemýšlím, jak bych tě lehce vzbudila
a neporušila to křehké okvětí -
můj klid vzal dávno za své
a tvůj je moc drahý
aby se nepozorovaně vytratil.

A znovu marně přemýšlím
kam až popluješ
kde se přede mnou schováš –
jsem příliš unavená
ale stále ještě hledám
své moře před bouří.

Můj sen je od začátku trochu nejistý
přesto mu tiše závidím
jeho lehkomyslnost –
tak zříkám se nových nadějí
kroků které se bojí ozvěny
věčně nedosněných dnů.

Publikoval(a): Lugilla, 24.6.2017