Anotace: . . .

Dnes jsem byla v zahradě česat višně
a dnes byl další den
sledovala jsem oči plné hladu
sledovala jsem srny v černé vodě.

Dnes jsem byla dole v zahradě
po dlouhé době znovu
a poprvé v životě
pokáceli můj oblíbený strom, a na jeho místě je díra
hádám, že osvobození
má mnoho podob
a rádo střídá hlasy.

Ta díra civí do země
jako prosba o slitování
ta díra se za deště plní bahnem
a ztracenými hračkami
slyším, jak se jinde lámou větve

Moje jabloně se chvějí v kořenech
a pod prsty mi prýští horká míza
další zahrada se mi bortí pod nohama
bloudím po krajích chodníčků
a hledám své srnčí oči ve vysoké trávě

a cizí oči plné hladu se mi
vtírají do kůže
jako sluneční pihy
cizí oči plné hladu
mám dlaně plné hlíny a kamení
a v hrdle mám včely
chci konejšit písní vroucí mízu
ale jen tiše bzučím pro hladové oči
jen tiše broukám srnám
v černé vodě.

Utíkám po krajích chodníčků
od hladových očí
vysoká tráva mi opásala sukni
a objala mne kolem kotníků
z mých očí jednou bude nová srna

utíkám od hladových očí
včely v krku a černou vodu v ústech
nenasytně spolknu každý další den, co mi Bůh dá
chci jenom
malou zahradu
jabloň
a bílou slepeckou hůlku.

Publikoval(a): Poutníček, 22.6.2017