Anotace: Je to o Tobě, o mě, o nás dvou, o dvou lidech co spolu byli, jsou.

Ahoj lásko, jen jsem se chtěl zeptat, jak se máš,
víš, chybíš mi, ty i ten pocit, když ruku svou mi dáš.
Když objetí naše trvá ty věčné chvíle, tak nekonečné,
když hladil jsem Ti bříško, které bylo skoro netečné.
Netečné, vůči dotykům mým, i když si je měla ráda,
vzpomínám, když jsi mi ty na oplátku hladila záda.
Ty dotyky, naše těla byla jako jedno, ty víš,
jsem tu pro Tebe, tak neboj se a přijď blíž.
Společné dovádění ve vodě, na to nezapomenu,
ani na to jak jsem jednou před tebou lezl na stěnu.
Na ty naše chvíle, ty víš jaké myslím, už se červenáš,
překvapovali jsme se navzájem, ty se opravdu nezdáš.
Vzpomínám, když nemocná si byla, v postýlce ležela,
byla jsi tak křehká, sladká, v pyžamu teplotu sis měřila.
Když jsi v noci spala, já se díval, jak sladká jsi moc,
ani nevíš, občas jsem za tenhle pohled probděl celou noc.
Nikdy nezapomenu, na obě moje žádání, nevzal bych je zpět,
už je to tak, nejraději bych se k Tobě přivinul, navždy, hned.

Publikoval(a): blackhenry, 23.1.2011